wz
   
   

   

 

Vznik a historický přehled rozvoje TJ Sokol Poruba

Menu
Titulní strana
Vznik Sokola
Historie TJ
Součastnost TJ
Návštěvní kniha
Pronájem sportovišť
Tréninkové hodiny
Články oddílů
Fotogalerie
Kontakty
 

 

Obsah článku
  Budování Sokolovny  
  Jak vnikaly první sportovní oddíly  
 

Sokol v době německé okupace a po ní

 
  Výstavba nové Poruby  
  Jak se budoval areál tělocvičné jednoty  
  Výstavbou sportovišť roste členská základna  
  Opětovné začlenění TJ Sokol Poruba do svazku České obce sokolské  
  Oslavy 100.výročí založení TJ Sokol Poruba  
  Oslavy 110.výročí založení TJ Sokol Poruba  
Historické dokumenty
Stanovy tělocvičné jednoty z roku 1894

Sportovní oddíly
Házená
Hokejbal
Florbal
Box
Volejbal
Tenis
Futsal
Cvičení dětí a žen
Taneční skupina STYX
Badminton
SH Tennis Team
Mažoretky
 
facebook
 

 

 
 

Tělocvičná jednota Sokol Poruba je po Sokolu Opava druhou nejstarší sokolskou jednotou ve Slezsku. Byla založena 10. června 1894 v době vlády Rakousko-Uherské monarchie. Její vznik inicioval mladý učitel Jan Dědek, kterému se podařilo pro svůj záměr získat vlivné osobnosti v obci. Cílem nově ustavené jednoty bylo šířit mezi lidmi vlastenecké uvědomění a pěstovat u členů tělesnou zdatnost již v době, kdy nebylo možno hlasitě mluvit o existenci samostatného českého státu. Šlo o vlastnosti, bez nichž si budování státní svéprávnosti nebylo možno představit.

S úctou vzpomínáme na naše předchůdce, kteří šířili pokrok i za cenu mnoha osobních ústrků, jichž se jim dostávalo od tehdejších rakousko-uherských úřadů. Vážíme se přístupů, kterými dokázali tehdejší představitelé tělocvičné jednoty Sokol Poruba, bratři Adolf a Josef Bárta, Ignác Blažej, Adolf Sokol, Ambrož Zdražila a další, překonávat překážky a předsudky, které se jim stavěly do cesty. Trpělivě budovali tuto jednotu v duchu sokolského hesla: „Ni zisk, ni slávu.

Sokol v Porubě nebyl pouze místní záležitosti, ale jeho význam přesáhl za hranice obce. Potvrzuje to skutečnost, že víc než polovina tehdejších členů, převážně mužů, jejichž počet se v prvopočátku pohyboval mezi 30 až 50, docházela do Sokola také z okolních obcí, z  Klimkovic, Svinova, Vřesiny, Polanky a Krásného Pole. Vždy v neděli odpoledne cvičili muži v hostinském sále, později také ve stolařské dílně.


Zpět
Budování Sokolovny

Významným mezníkem v činnosti tělocvičné jednoty se stal rok 1901, kdy došlo k vybudování vlastní Sokolovny, což umožnilo členům cvičit 3x týdně. K původní Sokolovně byl pak v létech 1911 a 1920 přistavěn malý sál, jeviště a restaurace. Ta se stala, vedle finančních příspěvků členů, zdrojem příjmů tělocvičné jednoty. Takto získané peněžní prostředky přispívají po celou dobu trvání porubského Sokola na úhradu nákladů spojených s jeho činností.

V této souvislosti nelze opomenout založení ochotnického divadelního souboru, který zde hrál svá představení v období první Československé republiky. Sokolovna se tak stala významným centrem nejen sportovního, ale i společenského dění v obci. Od roku 1911 začínají v Sokole Poruba cvičit také ženy.

Zpět
Jak vznikaly první sportovní oddíly

Vedle tělocvičné činnosti vzniká v roce 1927 první sportovní oddíl. Je jím oddíl házené, který provozuje svůj sport na nově vystavěném hřišti pro „Českou házenou“ na louce za Sokolovnou. Po něm v roce 1932 následují oddíly odbíjené a v roce 1933 stolního tenisu.

Do počátku třicátých let minulého století spadá ještě jedna významná sportovní událost v tehdejší Porubě. Vysokoškolák Leo Dědoch přivezl z Prahy hokejku a student Jaroslav Blažej se stal hlavním organizátorem hokejového dění na rybnících pod porubským zámkem, kde bylo v zimě udržováno přírodní kluziště. Byl sestaven hokejový „mančaft“, který i v době německé okupace Československa (1939-1945), kdy činnost České obce sokolské byla okupanty zakázána, pořádal přátelská hokejová utkání mezi sousedními obcemi.

Zpět
Sokol v době německé okupace a po ní

Protože porubští sokolové nechtěli v době okupace přijít o pracně získaný sokolský majetek, založili v té době společnost s ručením omezeným s názvem „Družstvo sokolský dům“, která udržovala Sokolovnu včetně uzavřené restaurace. Osvoboditelům pak Sokolovna  posloužila jako vojenský lazaret pro raněné vojáky.

Po osvobození Československa od německých okupantů v roce 1945 obnovil Sokol Poruba s dalšími tělocvičnými složkami založenými v průběhu první republiky (Dělnickou tělocvičnou jednotou (DTJ) a Orlem) tělovýchovnou činnost. Cvičení pokračovalo pouze v Sokolovně.

V roce 1946 byl oficiálně zaregistrován Slezskou hokejovou župou hokejový klub SK Poruba, který našel působiště na „starém rybníku“ za mlýnem pana Klosa.

Fotbalový klub FC Poruba hrál svá utkání na hřišti DTJ v místech dnešních garáží pod ulicí 17. listopadu. V roce 1948 se všechny tyto složky na základě celostátního správního rozhodnutí sjednotily v jedinou tělovýchovnou jednotu v obci s názvem TJ Sokol Poruba.

Zpět
Výstavba nové″ Poruby.

V souvislosti se zahájením výstavby „nové“ Poruby v padesátých létech minulého století vznikla v nově budovaném sídlišti Tělovýchovná jednota Tatran Poruba provozující oddíl boxu, která se na základě delimitačních rozhodnutí v roce 1956 spojila s TJ Sokol Poruba. Dále se pak používal jen název Tatran Poruba. Toto opatření dočasně odvedlo sportovní činnost z Poruby-vsi.

V roce 1963 Sokol Poruba znovu obnovuje svou činnost v obci. V místní Sokolovně cvičí žákovské složky, muži i ženy. Svůj návrat hlásí také oddíl ledního hokeje, znovu založený bývalými aktivními hokejisty. Ti se rozhodli svépomocí vystavět za Sokolovnou nové přírodní kluziště se šatnami. V této době činnost TJ Sokol Poruba řídil zejména Josef Langer, Ing. Leoš Klásek a Miroslav Král.

Zpět
Jak se budoval areál tělocvičné jednoty

Se sedmdesátými léty 20. století je spojena generální oprava stávajících a rozsáhlá výstavba nových sportovních zařízení bezprostředně navazujících na „starou“ Sokolovnu. Vše začalo v roce 1972 generální přestavbou Sokolovny včetně restaurace a nadstavby malého sálu.

V roce 1973 byly z finančních prostředků TJ Sokol Poruba zakoupeny valašská chalupa se stodolou, přilehlou zahradou, pastvinou a lesem v katastru obce Zubří, původně určená k pořádání dětských prázdninových táborů TJ Sokol Poruba. V současné době slouží jako rekreační a turistická základna tělocvičné jednoty.

V souvislosti s dostavbou umělé lední plochy „u pošty“ v Porubě  dochází v roce 1973 k přestavbě kluziště za Sokolovnou na hřiště házené s asfaltovým povrchem a venkovním osvětlením pro nově založený oddíl mezinárodní házené.

 Výstavba pokračovala dále vybudováním antukových kurtů pro odbíjenou a tenis, které byly uvedeny do provozu v roce 1977 a nové víceúčelové sportovní haly, slavnostně otevřené v listopadu 1978.

Je dokončena projektová dokumentace na výstavbu bufetu, kryté tribuny na hřišti házené a zpracován projekt sauny. Projektovou dokumentaci na rekonstrukci a výstavbu všech uvedených objektů zajišťoval Ing. arch. Jaroslav Kotek se spolupracovníky z ateliéru Hutního projektu Ostrava. Vlastní výstavba byla prováděna jak dodavatelsky (Metasport), tak svépomocí členy TJ Sokol Poruba s přispěním některých členů z občanských sdružení v obci (ženy, myslivci) a později taky studentů VŠB, kteří sportovišť Sokolovny využívali v dopoledních hodinách při výuce tělovýchovy.

Práce řídili a finanční krytí z příspěvků státu zajišťovali především členové výboru TJ Sokol Poruba, předseda Ing. Jiří Klos, Ing. Antonín Mika, Ing. Leoš Klásek, Emanuel Rataj, Ing. Zdeněk Kočí, Zdeněk Roháček, dále Jiří Bárta, Miroslav Bárta a Ivan Hadámek.

Tato úspěšná etapa výstavby byla v osmdesátých létech završena dokončením výstavby sauny a cvičné louky v areálu Sokolovny realizované již za předsednictví TJ Hutní montáže Ostrava.

Zpět
Výstavbou sportovišť roste členská základna

Mimořádný rozsah výstavby moderních sportovišť vytvořil podmínky pro rozšíření počtu sportovních oddílů, ve kterých úspěšně rostla členská základna zejména dětí a mládeže až do výše 300 členů. To vyvolalo naléhavou potřebu zabezpečení finančního krytí činnosti tělovýchovné jednoty. Ekonomická stránka byla vyřešena v roce 1979 podpisem smlouvy o sloučení s TJ Hutní montáže Ostrava, jejíž název členové TJ Sokol Poruba až do roku 1990 používali.

Členská základna po sloučení obou tělovýchovných jednot čítala až 800 členů a TJ Hutní montáže Ostrava byla čtvrtou největší TJ v Ostravě. V nejvyšších celorepublikových soutěžích měly v té době své zastoupení oddíly stolního tenisu a odbíjené, mládežnická družstva házené a vynikající jednotlivci z oddílu silniční cyklistiky a windsurfingu.

Zpět
Opětné začlenění TJ Sokol Poruba do svazku České obce sokolské

Významným mezníkem v novodobé historii porubského Sokola se stal rok 1990, kdy došlo k obnovení činnosti České obce sokolské. Mezi zástupci TJ Sokol Poruba a TJ Hutní montáže Ostrava došlo k nové dohodě o navrácení členů a majetku do stavu, který existoval před sloučením, tedy před rok 1979. Dochází k navrácení původního i v mezidobí (1979-1990) svépomocí nově vybudovaného majetku užívaného jednotlivými oddíly. Do TJ Sokol Poruba se již nevrátil oddíl ledního hokeje, který se posléze úplně osamostatnil a v současné době vystupuje pod názvem Sareza Ostrava.

Tělocvičnou jednotu Sokol Poruba při delimitačních  jednáních zastupovali tehdejší členové výboru TJ Hutní montáže Ing. Leoš Klásek, Ing. Jiří Klos, Ing. Jaroslav Kotek, Ing.Antonín Mika a MUDr. Zdeněk Kříbek, kteří spolu s bratrem Jiřím Bártou vytvořili přípravný výbor pro založení Tělocvičné jednoty Sokol Poruba. Díky jejich úsilí, ale také díky pochopení zbývajících členů výboru TJ Hutní montáže Ostrava, byly vytvořeny podmínky k rychlému procesu osamostatnění a opětnému začlenění Tělocvičné jednoty Sokol Poruba do svazku České obce sokolské.

Tělocvičná jednota Sokol Poruba byla na návrh přípravného výboru zaregistrována v květnu 1991. Ustavující valná hromada, na které byl zvolen nový výbor Sokola Poruba, se konala 23. října 1991. Bohužel již bez účasti zesnulého Ing. Leoše Kláska, jež se velkou měrou zasadil o začlenění Tělocvičné jednoty Sokol Poruba do svazku České obce sokolské. Starostou byl na valné hromadě zvolen bratr Jiří Bárta, místostarostou Ing. Jiří Klos, vzdělavatelkou sestra Jiřina Klásková a náčelnicí Mgr. Eva Buzková. V jednotě v té době působily oddíly házené, odbíjené, turistiky a sokolské všestrannosti.

Činnost tělocvičné jednoty se rychle rozvíjela a v roce 1994, ve kterém Sokol Poruba slavil sté výročí od svého založení, se ve sportovním areálu Sokolovny pořádaly velkolepé oslavy.

Zpět
Oslavy 100.výročí založení TJ Sokol Poruba

S pomocí Sokolské župy Moravskoslezské a pod záštitou primátora města Ostravy se uskutečnil v areálu TJ „Sletový den Moravskoslezské župy“. Skladby XII. Všesokolského sletu předvedlo čestným hostům, mezi nimiž nechyběla ani náčelnice České obce sokolské sestra Jarina Žitná a dalším 2000 divákům, 815 vybraných cvičenců Sokolské župy Moravskoslezské. Proběhlo také setkání se zasloužilými členy tělocvičné jednoty. U venkovních sportovišť byla zasazena druhá jubilejní lípa. Ta první, sousedící se sportovní halou, pochází z roku 1928 a je jediným zachovaným stromem ze sadu, vysázeným v roce 1928 sokoly u příležitosti 10. výročí vzniku Československa. Na místě sadu byla v létech 1976 až 1978 vybudovaná sportovní hala.

Zpět
Oslavy 110.výročí založení TJ Sokol Poruba

Probíhají první léta 21. století. Mnohé se změnilo. Tělocvičná jednota Sokol Poruba se svými 355 členy je druhou největší jednotou Moravskoslezské župy, když 65 % členské základny tvoří mládež. Disponuje majetkem v hodnotě cca 50 mil. Kč, který zahrnuje: Sokolovnu s tělocvičnou, malým sálem, zasedací místností, restaurací a diskotékou, sportovní halu 30x18 metrů se šatnami a sociálním zařízením, 2 víceúčelová venkovní hřiště pro házenou a hokejbal s asfaltovým povrchem, umělým osvětlením, mantinely a časomírou, krytou tribunu se šatnami a sociálním zařízením, antukové kurty pro odbíjenou a tenis, moderní saunu s venkovním ochlazovacím bazénem a turistickou základnu v Zubří. Darovací smlouvou ze dne 10.7.2000 získává TJ Sokol Poruba od Města Ostravy do svého majetku pozemky kolem Sokolovny na nichž se rozkládají přilehlá sportoviště. Tím je definitivně úspěšně završeno majetkové vypořádání se státem o které se významnou měrou zasloužil bývalý starosta bratr Jiří Bárta. 

     Ukázky ze své činnosti představila TJ v dopoledním bloku sestaveném ze sportovních utkání jednotlivých oddílů dne 29. května 2004. Následovala slavnostní schůze a odpoledne pokračovaly oslavy kulturním programem na ploše víceúčelového hřiště v areálu TJ (mažoretky, vystoupení dětského aerobiku, cvičení dětí z TJ Sokol Proskovice, lidové tance a cimbálová muzika Sokola Vítkovice, ukázky bojového umění, žonglér s míčem), dále  soutěžemi pro děti a večerní diskotékou pro mládež.

Sto deset let Tělocvičné jednoty Sokol Poruba představuje kus historie, kterou vytvářeli obětaví funkcionáři spolu s cvičiteli, trenéry a sportovci, z nichž  mnozí dosáhli vynikajících sportovních úspěchů. Bohaté dědictví z minulosti nás zavazuje, abychom je rozvíjeli nejenom pro blaho svých členů, ale pro blaho všech občanů obce.

Tělocvičné jednotě Sokol Poruba přejeme, aby ve své činnosti neochabovala a dále kráčela mužně a neochvějně vpřed za svými cíli.

Historii Sokola Poruba z dostupných dokumentů volně v roce 2004 zpracovali:

sestra Jiřina Klásková – Vzdělavatelka TJ,

bratr ing. Jiří Klos – předseda Kontrolní komise TJ.

Zpět
 
 
Copyright 2006 TJ Sokol Poruba    
WebZdarma.cz